Pětice turnovských juniorů si pro vás připravila souhrn svých zážitků z nedávno proběhlého soustředění s juniorskou reprezentací ČR ve Slovinsku, kam mohli jakožto profesionální sportovci vycestovat. A po dlouhé době si pořádně zatrénovat směrem k nominačním závodům na juniorské MS. Příjemné čtení!

Po několikaměsíční přestávce od společného trénování se mohla juniorská repre spolu se sledovanými konečně sejít na společném soustředění. Na samotném konci března jsme vyrazili směr Slovinsko. Naše cílová destinace byla, jak jinak, krasová oblast nabízející velmi zajímavé terény plné závrtů a zídek. Ubytováni jsme byli v centru Divače, v doběhové vzdálenosti od mapy, na které byly následně 2 tréninky.

I přes probíhající zákaz překročení hranic okresu jsme nebyli při cestě do Slovinska zastaveni ani jednou policejní hlídkou, takže cesta probíhala hladce. Jediný problém nastal, když jsme chtěli překročit hranice s Rakouskem u Břeclavi, kde nás asi 7členná hlídka rakouských policistů a vojáků nechtěla pustit přes hranice. Důvod byl trochu nepochopitelný. V Rakousku prý platil zákon zakazující sezení 3 pasažérů vedle sebe a nikoho ani nezajímaly negativní PCR testy. Přišlo nám, jakoby se rakouská vláda inspirovala tou naší :D. Přejet hranice se nám již bez problémů podařilo v Mikulově. 

Elin Martanová

       

Ubytování

Jak už bylo zmíněno, byli jsme ubytováni v centru Divače v Hotelu Malovec. Ubytko určitě řadím mezi ty lepší, protože jak si asi někteří z nás pamatují, v Maďarsku to komfortní úplně nebylo. Pokoje byly tedy po třech, což bylo dle mého názoru ideální. Až na občasný nedostatek teplé vody určitě žádné problémy nebyly. Dokonce jsme každý den obdrželi čistě vypraný ručník. Co se týče stravování, musím vyzdvihnout milého pána, který nás vítal s pozdravem „čau“ a s úsměvem na tváři znatelným i přes roušku. Jídla bylo dost, občas až moc. Jeden den byl obzvlášť překvapující. Nevím, zda to byl nějaký „mořský den“, ale ryba a mořské plody byly součástí oběda i večeře. Také nás dost překvapilo, že rizoto bylo myšleno jako předkrm, a když nám pán začal nosit jako další chod rybu, pouze jsme na něho nevěřícně koukali, už s plnými břichy. Na konci každého dne nechyběl ani dezert! Jídlo bylo tedy určitě chutné a myslím, že jsme se po trénincích měli na co těšit.

Bára Matějková

Tréninky

První dva dny jsme se snažili sžívat s terénem. Úvodní trénink jsme odběhali na mapě kousek od ubytování. Poté odpoledne každý z nás absolvoval  několik okruhů na mapě Kazlje, kde  jsme měli za úkol si hlídat odběhy a směr.  Další den jsme zamířili na slovinské planiny, kde nebyly téměř žádné záchytné body, a tak nám nezbylo nic jiného, než opravdu stále používat azimut, což byl i účel tohoto tréninku. Po tréninku jsme se všichni vydali hledat ztracenou GPS krabičku, kterou jsme úspěšně po důkladném pročesávání terénu našli. Odpoledne nás čekal trénink ve dvojicích, kdy jeden z dvojice odvedl svého parťáka ke kontrole a ten pak vedl na další kontrolu. Prostor tréninku byl celkem zrádný, ale podle všech dostupných informací byl nejvíce podobný tureckým terénům. Abychom si trochu oživili sprintové návyky, navštívili jsme v neděli město Koper, kde jsme absolvovali  sprintové okruhy, bohužel pouze s mapou a GPS, neboť z důvodu epidemických opatření nebyly kontroly rozneseny. Ale i tak jsem si to všichni užili. V posledních dnech jsme ještě absolvovali tréninky se zaměřením na správné odběhy od kontrol a krátké postupy (řetízek kontrol a věšák/sběrač). V průběhu soustředění jsme absolvovali i dva závodní tréninky, abychom nasáli trochu závodní atmosféru. Nejprve jsme si dali delší middle na mapě Podgrad a hned další den nás čekala klasická trať na mapě Kazlje, kde jsme běželi stejné trasy, jako elitní orientační běžci na závodech Lipica open před 8 lety.

Janča Pekařová

       

Volný čas

Během prvních dvou dnů jsme rozhodně nemuseli přemýšlet, co s volným časem. Na programu byly dvě fáze, takže jsme vlastně stíhali jen jídlo a případně krátký odpočinek. Po zbytek soustředění nás už ale čekal pokaždé jen jeden trénink nebo “závod” denně. Většina z nás měla v plánu učení na maturitu a přijímačky, případně dohánění jiných školních povinností, ale většinou stejně zvítězil klus nebo jakákoliv zábavnější aktivita. Navštívili jsme například Škocjanské vápencové jeskyně, které bohužel nebyly kvůli aktuální situaci plně zpřístupněny, ale i tak výhledy a proběhnutí v okolí rozhodně stály za to. Po sprintu jsme si také prošli přístavní město Koper, kde mnozí z nás po dlouhé době zase konečně zavítali k moři. Po večerech se tradičně konaly společné rozbory uplynulých mapových tréninků a také jsme dostali nejnovější informace k tureckému JMS. 

Róza Vejražková

         

Myslím, že nám všem soustředění velmi pomohlo. Nabyli jsme nové zkušenosti z krásných terénů náročných jak na udržení směru, tak na správné přizpůsobení rychlosti běhu. Ale především, a to je hlavní, jsme získali další dávku motivace, která je teď tak potřebná. I přesto, že zatím neprobíhají žádné závody, jsme naše těla prověřili na tréninkových závodech a věříme, že se brzy budeme moci poměřit i oficiálně. Celková atmosféra byla výtečná a děkujeme celému realizačnímu týmu, že nám toto soustředění dokázali zprostředkovat. Doufáme, že se zanedlouho opět setkáme na plánovaném soustředění v Karlově nebo na laktátových testech s panem Pozdíškem, na které se všichni velice těšíme.

Lukáš Richtr

 

11. 4. 2021 | Daniel Wolf
PARTNEŘI ODDÍLU