Mistrovství světa v orientačním běhu se konalo v Itálii, konkrétně v Janově – městě s úzkými uličkami, strmými výběhy a neopakovatelnou atmosférou, která závodníka pohltí už při prvním pohledu do mapy. Z turnovského týmu soutěžila Jana Pekařová v KO sprintu, kde i přes dramatický začátek dokázala postoupit mezi nejlepší. Ve čtvrtfinále však bohužel narazila na těžkou skupinu a po jedné chybě skončila její cesta šampionátem. Přesto předvedla výkon, který znamenal vylepšení oproti minulému MS, a potvrdila, že patří mezi závodnice s potenciálem bojovat o nejvyšší příčky. Český tým zažil mimořádně úspěšný šampionát – odvezl si zlato i bronz, a potvrdil tak, že patří mezi světovou špičku.

Rozhovor s Janou Pekařovou

Popíšeš nám průběh tvé disciplíny KO sprintu, kde jsi úspěšně zvládla kvalifikaci, ale bohužel vypadla ve čtvrtfinále?

Průběh mé cesty v KO sprintu na MS byl poměrně divoký, protože jsem na začátku kvalifikace spadla, shodila mapový start a udělala takový kotrmelec. To vše by se nestalo, kdybych nezakopla o kužel, co vedl ke startu, ale bohužel jsem se až moc zaměřila na mapování začátku závodu a přehlédla jsem ho. Jelikož v KO sprintu rozhodují sekundy, tak jsem věděla, že mě tato chyba stála hodně času, takže jsem se snažila po zbytek trasy běžet co nejlépe a nejrychleji.

Měla jsem výhodu, že jsem díky „šlukování“ Street View znala oblast závodu skoro jako domácí, a tak jsem pak už jela jak neřízená střela a vytáhla to na 10. místo, což mi zajistilo postup. Bohužel jsem pak měla na výběr z opravdu těžkých skupin a tak jsem věděla, že do dalšího dne jdu jako outsider ve skupině.

Ve čtvrtfinále jsem se snažila ukořistit postup, ale bohužel uličky v Itálii jsou někdy zrádnější, než člověk čeká, a pokazila jsem jeden postup, což mě vyřadilo z nadějí na postup. Závod jsem ale doklepala a brala tak dělené 31. místo v celkovém pořadí, což je vylepšení oproti minulému MS.

Jaké byly v Itálii terény a jak ses popasovala s vedrem?

Terény v Itálii jsou v mnoha ohledech specifické a i když člověk očekává poměrně snadný orientační běh, tak mu to překazí ať už davy lidí, nebo různé zavřené uličky a podobně. Z hlediska vedra jsem byla nejprve na tom dost blbě na závěrečné přípravě a obávala jsem se, že mě to bude limitovat, ale tím, že jsme šli hodně tréninků ve vedru, tak jsem si našla určitý ochlazovací systém (kombinace ručníku, ledu, chlazené vody…), takže to pro mě nakonec nebyl takový strašák.

Jak jste prožívali medaile tvých týmových kolegyň? Namotivovalo tě to do budoucna?

Jo, medaile jsme hodně prožívali a hodně oslavovali. Jelikož jsme měli fakt dobrou partu, tak jsme se všichni podporovali navzájem. Určitě mě to namotivovalo do dalších let a uvidíme, jestli se mi podaří navázat na úspěchy tohoto MS.

Závěr
Děkujeme Janě Pekařové za její odhodlání, bojovnost a inspiraci, kterou přinesla nejen svému týmu, ale i všem fanouškům orientačního běhu. Přejeme jí hodně štěstí a úspěchů v dalších závodech a věříme, že její cesta bude plná dalších skvělých výkonů a zážitků.